Recenze: SPARK 8/2011 (Přestaň mě srát)

Letos tomu je 20 let, co tuzemská podia začali brázdit ostří ANARCHUZ. A je tomu také 10 let, co se kapela odmlčela. Takové dvojí výročí. Je tu rok 2011 a rebelové s nezlomeným Jiřím Lánským a Tomášem Borovcem v čele a mladým kytaristou Martinem Langem v zádech přicházejí na scénu s třetím albem. ANARCHUZ byli titulováni coby česká PANTERA a riffování se ani náhodou nevzdali. Ale rovnou zapomeňte na to, že byste snad měli poslouchat nějaký klon! ANARCHUZ jsou přece jen tradičně trashmetalovější, byť chodí po hranici melodického hardcoru. Co je zcela jistě odlišuje od plagiátorů, je nejen energie prýštící z desky, ale i na daný styl výrazně hitové melodie, viz třeba hned úvodní "Herci za kamerou". Právě čeština je dalším poznávacím znamením dnešních ANARCHUZ, i když si vzpomínám, že na prvním albu "Unusable Instincts" překvapil Tomáš Borovec skvěle zvládnutou angličtinou, jakou tady v roce 1994 vládl jen málokdo. Ale i další skladby na albu "Přestaň mě srát" drží pozornost. Zajímavý je baladický rozjezd "Padám do propasti dnů..." (lehce evokující panterovskou klasiku Walk), mírně space refrén v "Osud", nefalšovanou baladu (byť zneklidňující) "Čas nevrátím". Knokautem je zřejmě nejtvrdší skladba "Protiklady", na kterou navazuje závěrečná "Nebuď sám", opět překvapivě v pomalejším tempu. Takže vše je jasné. ANARCHUZ natočili na naše poměry zajímavou tvrdě rockovou desku, v daném žánru nadmíru pestrou. Na druhé straně mne osobně mrzí, že chlapi zjevně rezignovali na proražení do zahraničí. Ale třeba se mýlím a mají to setsakra spočítané. JAN SEDLÁK.......4,5 bodu(max. ve Sparku 6)...............tzn. výborné-strhující.....................ANARCHUZ DĚKUJE!!!

Momentálně neni plánovaný žádný koncert

27 38 11 plakat-turne-kladivo-na-antichrista-2-2013